Krimi / Thriller
Velká Británie, 2012, 89 min
Režie: Luis Prieto
Scénář: Matthew Read
Hudba: Paul Hartnoll, Phil Hartnoll
Hrají: Richard Coyle, Bronson Webb, Agyness Deyn, Zlatko Buric, Paul Kaye
Nicolas Winding Refn, který se do širšího podvědomí dostal hlavně díky loni velebené pecce Drive, natočil před šestnácti lety svoji prvotinu Pusher, která se k nám do distribuce dostala pod názvem Dealer. Na příběh menšího drogového dealera tento dánský tvůrce ještě dvakrát navázal a před dvěma lety vznikl remake na britských ostrovech. Až nyní přichází však britský remake, na kterém se producentsky podílel sám Refn. Stojí tedy za to dát snímku šanci, nebo je lépe pro neznalé raději sáhnout po již několik let starém originálu?
Frank je menší drogový dealer působící na ulicích Londýna. Bohužel pro něj, dluží velký obnos peněz svému dodavateli Milovi. Aby mu splatil, přijde za ním s nabídkou obchodu, kterým pro svého šéfa vydělá daleko více, než mu jen dluží. Obchod ovšem neproběhne tak jak by si asi sám Frank představoval a místo velkého balíku peněz nemá nic. Ani drogy ani peníze. To že unikl o fous policii nebere Milo v úvahu a chce po Frankovi peníze. Ten musí rychle přijít na to, kde ty peníze vezme. Milo totiž nerad čeká a nebylo by zrovna ve Frankově zájmu pokoušet jeho trpělivost.
S předělávkami je potíž. Zvláště v případě, že děláte novou verzi snímku, který si za léta u fanoušků vybudoval statut kultovní záležitosti. Na klasiky se prostě nesahá. Tvůrci a hlavně studia to ale stále rádi zkoušejí. Většinou to končí buď totálním fiaskem, nebo snímkem který se nemá vedle svého předchůdce za co stydět. Nový Pusher ale skončil někde v půli cesty. A to i přes fakt, že na něj dohlížel člověk snad nejpovolanější. Hned v několika detailech je přitom britská verze výrazně lepší, v jiných je odlišná a jen v minimálních elementech je stejná nebo horší. Ale i přesto nedosahuje ani zdaleka kvalit předešlého snímku. Proč to? Protože se jedná o jiný film, i když děj je i po drobných úpravách víceméně stejný.
Ale pěkně popořádku. V příběhu drogového dealera figurují figurky převedené z originálu, které ovšem přebírají jiné charakterové rysy. Jedinou neměnnou je Zlatko Buric, který si svoji původní roli po letech zopakoval. Avšak místo roztěkaného pouličního dealera tu máme charismatického jedince, který jakoby úplně nezapadal do celého příběhu, navíc jeho nejlepší kamarád Tonny se proměnil z psychopata na běžného vyfetovaného fracka který je psychopat spíš z povinnosti. Nejsem si zrovna jistý, že se mi tohle zamlouvá. A když už jsme u obsazení, je třeba vyzvednout Agyness Deyn v hlavní ženské roli, neboť přetavuje jednu ze slabin původního filmu do jedné z výhod nové verze. A vůbec je to nejspíše jeden z mála důvodů, proč dát britské variantě šanci.
Těmi dalšími jsou pravděpodobně řemeslná stránka a hudební podkres, na který je krásně vidět věkový rozdíl mezi snímky. Není proto divu, že film vypadá lákavěji a hudebně jeho tempu dopuje krev do žil taneční hudba ze staré školy, že si připadáte místy, že za kamerou sedí sám Refn. Jenže v ten moment si uvědomíte, že za tím vším je vlastně jen průměrná kriminálka, která postrádá jakoukoliv vyhraněnou atmosféru, uvěřitelné proměny charakteru pod tlakem a hlavně nějakou celkovou konzistenci příběhu. A to je ve filmu, který je nahlédnutím do osobní stránky života drogového dealera poněkud zásadní chyba.
Co si tedy z britského Pushera odnést? Pro neznalé původní látky se jedná o lehce nadprůměrný týden v životě dealera Franka, který nabídne videoklipové vizuály, slušnou hudbu a alespoň částečně uvěřitelné charaktery. Bohužel pro původním materiálem ovlivněné jedince se jedná o poněkud nedovařený a silně předžvýkaný zbytek z původního snímku, který se tak moc snaží až zapomíná na to co je podstatné. Nový Pusher není vyloženě špatný, jen je jiný v příliš mnoha ohledech na to, aby zanechal podobný odkaz jako jeho předchůdce.
Remaky, remaky, remaky. Už ani případ, že se na snímku podílí původní autor ve výkonné pozici neznamená záruku kvality.Nový Pusher přetavil látku v běžný krimi příběh říznutý drogami, ve kterém se do videoklipového vizuálu za podpory tanečních vypalovaček snaží proniknout kromě skvělé Agyness Deyn snaží proniknout několik figurek, zdánlivě připomínajících známe charaktery. Ve výsledku se tak nejedná o vyloženě špatný film, jen na tolik jiný, že je vlastně nakonec řekněme běžnou záležitostí. Kouzlo se totiž ani zdaleka nepovedlo zopakovat. Snaha byla.
Hodnocení: 60%
Koktejl:
50% Drogy
30% Londýn
30% Londýn
20% Noční život
Komentáře
Okomentovat