Oko diváka

Luc Besson patří mezi ty známější jména filmového mainstreamu, neboť se svými filmy (ať už autorskými nebo těmi, které jen produkuje) neustále pokukuje do Hollywoodu. Díky němu tak máme čas od času v kinech v davu rozpoznatelné béčko cílící na jasnou cílovku. Dlouhá léta se ovšem snažil zfilmovat kultovní komiksovou sérii z rukou Pierrea Christina a Jean-Claude Mézièrese Valérian a Laureline . Nyní se mu to ovšem konečně povedlo a do kin vrthla jeho celovečerní adaptace, na kterou Besson sehnal rozpočet, který by mu mohli i některé Hollywoodské blockbustery závidět. Jak tedy očekávaný velkofilm, ktrerý se snažil svézt na odkazu Pátého elementu dopadl? 

Christopher Nolan má v dnešním hollywoodu postavení asi jako málokdo. I kdyby totiž tenhle brit točil drama o výrobě mouky, asi by to pořád byl jeden z nejočekávanšjích filmů roku.  Díky svojí filmografii, kde doposud nemá špatný film, si totiž může tak trochu diktovat, co vlastně chce dělat a našlo by se jen málo filmových producentů, kteří by mi na jakýkoliv jeho film nedali peníze. Po komiksu a sci-fi, kterým se věnoval posledně, se nicméně rozhodl vydat do válečné vřavy a v jeho novince Dunkerk se vydává do stejnojmenného francouzského městečka, které se stalo dějištěm hned dvou významných událostí během druhé světové války. A jedné z nich, hromadné evakuaci britských vojsk pod kódovým označením Operace Dynamo, se věnuje jeho nový film. Jak si jeden z nejzajímavějších mainstreamových tvůrců poradil s těžkým válečným filmem? 

Z preqeulu Planety opic se stal poměrně překvapivý hit, který dokázal potěšit fanoušky i docela slušně vydělat v kinech. Na jeho úspěchu pak stavěl i druhý díl, který laťku posunul ještě o pořádný kus dále a a potvrdil, že tahle série se rozhodně vyplatí za to sledovat. Nyní vstupuje do kin závěrečný díl téhle trilogie, který přibližuje události, které vedly ke stavu planety, který je divákům znám z původního filmu z roku 1968. Jak se ale vyvedla závěrečná část Caesarova příběhu? Podařilo se novému filmu Matta Reevese udržet vysoko nastavenou úroveň předešlých dílů? A jsou řeči o jedné z nejpreciznějších filmových sérií posledních let opravdu oprávněné? Jednoznačně ano. 

Vítejte u dalšího dílu nepravidelné rubriky Ze zákulisí filmu, ve které se čas od času pokouším přiblížit události z pozadí filmového průmyslu, které vrhají na filmovou produkci trochu jiné světlo. Poté, co jsme se v minulých dílech podívali na filmy, které nevznikly a některé lidi to možná zamrzelo, se dnes podíváme na zoubek snímkům, které vznikly, nicméně jejich producenti by nejspíše byli rádi, kdyby tomu tak nebylo. V dnešním článku se totiž budu věnovat takzvaným komerčním bombám nebo propadákům, tedy filmům, které díky obrovským nákladům a mizernému komerčnímu výkonu skončily pro studia jako ztrátové, mnohdy i více jak několik desítek milionů dolarů. Pojďme tedy na to. 

A je to tady. Očekávaný restart Spider-Mana, na kterém pro Sony spolupracoval Marvel, se konečně dostal do kin. Nebude to mít ovšem lehké, neboť tahle postava se dočkala v tomhle tisíciletí už třetího zpracování, což je něco, čímž se nemůže pochlubit žádný jiný komiksový hrdina. S filmem  Spider-Man: Homecoming mají ovšem jak Marvel tak Sony velké plány a na jeho úspěchu záleží budoucnost této postavy v tomto zpracování jak v pavoučím vesmíru (kde se objeví i nedávno oznámený Venom ) tak v rámci MCU, kde se se Spider-Manem rozhodně počítá. Jak se ovšem tahle verze pavoučího muže dokázala představit? A zvládne obstát v přímé konkurenci mladšího Amazing Spider-Mana a především dnes již legendárního zpracování Spider-Mana od Sama Raimiho?